You are viewing a read-only archive of the Blogs.Harvard network. Learn more.

Tax Havens and Bank Secrecy?

ø

In the last few year, developed countries used their pressure and started signing tax treaties with tax havens. What was the impact? Johannesen and Zucman wrote an interesting empirical article on this topic:

The End of Bank Secrecy? An Evaluation of the G20 Tax Haven Crackdown

By Niels Johannesen and Gabriel Zucman

During the financial crisis, G-20 countries compelled tax havens to
sign bilateral treaties providing for exchange of bank information.
Policymakers have celebrated this global initiative as the end of
bank secrecy. Exploiting a unique panel dataset, our study is the
first attempt to assess how the treaties affected bank deposits in tax
havens. Rather than repatriating funds, our results suggest that tax
evaders shifted deposits to havens not covered by a treaty with their
home country. The crackdown thus caused a relocation of deposits
at the benefit of the least compliant havens. We discuss the policy
implications of these findings.

 

 

Obstrukce pri zadostech podle InfZ zase tezsi

ø

Nejvyssi spravni soud dnes zamitl kasacni stiznost (rozsudek ze dne 28. ledna 2015, cj. 6 As 113/2014-34, dodat permalink az bude) Ceskych drah, a.s., proti rozsudku Mestskeho soudu v Praze ze dne 25.04.2014, čj. 10 A 18/2014 – 52. Tento rozsudek je velmi  dulezity, nebot zabranuje obstrukcim pri zadostech o InfZ urciteho typu.

Pravni veta

Proti obstrukci povinného subjektu, která spočívá v opakovaném vydávání nepřezkoumatelných prvoinstančních rozhodnutí o odmítnutí informace a jejich opakovaném rušení v odvolacím řízení, se nelze bránit zásahovou žalobou. V tomto případě je adekvátním prostředkem obrany žaloba podaná proti zrušujícímu rozhodnutí o odvolání, jde-li o několikáté zrušující rozhodnutí založené na stejných nebo podobných důvodech, a lze tedy dovodit, že se skutečně jedná ze strany povinného subjektu o obstrukci, jejímž jediným cílem je zabránit realizaci práva žadatele na informace a znemožnit mu přístup k soudu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25.04.2014, čj. 10 A 18/2014 – 52)

Nas komentar: velmi dobre, po usneseni Nejvyssiho soudu CR ve veci Karlovarske exekuce (dodat citaci) byla v ceske implementaci InfZ mezera. Nejvyssi spravni soud ji dobre zaplnil. Samozrejme musime pockat na dalsi obstrukce spravnich organu a jak se k nim soudy postavi.

 

Protected: Podava ministerstvo pravdive informace?

ø

This content is password protected. To view it please enter your password below:

Ceskoslovenske federalni a ceske nebo slovenske socialisticke obcanstvi

ø

Ustavni soud ve svem nalezu ze dne 1. 10. 2014, sp. zn. I.ÚS 2486/13 zrusil rozhodnuti Nejvyssiho spravniho soudu ze dne 25. 4. 2013 č. j. 7 As 33/2012-36. Podle neho Ustava chrani i tzv. funkcionalni obcanstvi (kdy obcanstvi je jen zdanlive). Take se vyslovil k federalnimu obcanstvi a obcanstvi ceske nebo slovenske socialisticke republiky.

 

 

Ministerstvo veci veteranu USA neproslo rocnim auditem kyberbezpecnosti… jiz 16. rok

ø

Jednou? Dvakrat? Ale posestnacte? Vice zde

Rozkladova komise MPSV

ø

Jednaci rad

Statut

Slozeni komise (2010-2011 a soucasna):

Od roku 2012 je složen rozkladové komise následujíci:
Jiří Klos (MPSV), předseda
Zdeněk Hejhal (MPSV), místopředseda
Blanka Štětková (MPSV), místopředseda
Katarína Závodská (MPSV), místopředseda
Jana Pašková
Eva Svërčinová
Mgr. Xenie Johnová
Lucie Bryxová
Renata Sendulská
Alena Fejfarová
Jaroslav Stádník
Petr Kieler
Véra Váñová ( MPSV)
Hana Šoblšková ( MPSV)
Štefan Čulík (MPSV)
Stanislava Strnadová
Karolina Jeřábková
Iveta Šašková
Jana Ševítová
Ilona Mňuková
Miloslava Vopálková
Jana Kielerová
Ilona Kolářová
Julie Wernerová
Ladislav Vaško

V letech 2010 až 2011 bylo složení rozkladové komise následujíci:

Jiří Klos, předseda (MPSV)
Naděžda Břeská, místopředseda (MPSV)
Hana Sobíšková (MPSV)
Jaroslav Stádník (MPSV)
Věra Rožková
Hana Mrňková
Vlasta Nekolová
Miluše Rástočná
Eva Svěrčinová
Alena Lajbnerová
Renata Marešová

Zbytek je prisne tajny, jako treba kdo se usnasel na navrhu ministryni a pod. Stay tuned…

 

Slovensko neuspesne navrhovalo soudce k ESLP

ø

Slovensko si urizlo ostudu pri navrhovani soudcu ESLP. Nebudu hodnotit, ale Parlamentni shromazdeni Rady Evropy nebylo zrovna nadseno. Jenom jednu otazku. Doopravdy Slovensko navrhlo soucasnou zastupkyni Slovenska u Soudu?

Vice info s zivotopisem kandidatu zde.

CUZK fakticky blokuje pristup ke katastru nemovitosti ze zahranici

ø

CUZK ve vetsine pripadu nepripousti pristup k zahranici na stranku http://nahlizenidokn.cuzk.cz, ktera zajistuje neautentifikovany zakladni pristup do Katastru nemovitosti. Samotny, povetsinou placeny, pristup je na http://katastr.cuzk.cz.

Na CUZK mi prvne rekli, ze porusuju pravidla. Ktere pravidlo nebo jak, to uz nebyl jejich problem. Kdyz jsem se zeptal, tak zadna pravidla neporusuju, ale pristupuju ze zahranici a dali mi odkaz na proxy http://www.ipv6proxy.net/. Tato adresa sice funguje, ale je zase na seznamu potencialne nebezpecnych adres od FFEIC, tedy z nekterych pocitacu se na ni nepodivame.

Tolik k rovnosti obcanu pred zakonem.

Dcera verejne spolecnosti, ktera vykonava komercni cinnost neni podle Mestskeho soudu v Praze povinny subjekt podle InfZ

ø

Zajimavy rozsudek, myslim si, ze se Mestsky soud v Praze zmylil a ze by test, kdo je povinny subjekt mel byt mnohem slozitejsi. Pokud se PVZP chce odvolavat na vyluku, ze dela pouze komercni veci, pak by to mela byt vyluka k tomu urcena – bud obchodni tajemstvi nebo podobne.

Rozsudek zde, pravni veta dole. Doufam, ze se k tomu Nejvyssi spravni soud postavi celem.

 Pravni veta:

Působí-li Pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny – vedle dalších desítek pojišťoven – na poli komerčního pojištění závislého na individuální poptávce, kde výši pojistného určují zejména tržní mechanismy, není institucí zřízenou za účelem uspokojování veřejných či celospolečenských potřeb. Pojmový znak veřejného účelu instituce proto není v posuzovaném případě naplněn a Pojišťovnu Všeobecné zdravotní pojišťovny tak nelze považovat za povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.05.2014, čj. 11 A 58/2013 – 36)

 

Muj nazor je, ze sice je postaveni podobnych spolecnosti jako PVZP v ramci InfZ ne uplne doresene, samotny fakt, ze pusobi na poli komercniho pojisteni, neni zpusobily k vyneti z pusobnosti InfZ. Stale jsou zde financni toky, ktere primo jdou do a z teto spolecnosti, soft budget constraint a pod. Mozna by mohla byt nejaka formulka pro “verejny zajem.”

Nektere z rozsudku ve vecech Evropske centralni banky si myslim jsou plne aplikovatelne. Stredoceske matky se take daji pouzit, kdyz se chce jit do cl. 10 Umluvy.

 

Important judgment by ECtHR on the freedom of expression, Art. 10 of the Convention

ø

Important judgment on the freedom of expression and journalists’ rights. STANKIEWICZ AND OTHERS v. POLAND – 48723/07 

Log in